O vnitřním rozporu mezi tím, co bychom chtěli stíhat, a tím, co opravdu žijeme.
“Tento týden byl jiný. Syn je na horách, takže mám nezvykle víc času – na práci, na přemýšlení, na sebe. Zdálo by se, že ideální příležitost dohnat resty a posunout se v byznysu, ale místo toho jsem narazila na starý známý pocit: „Jsem rozkročená mezi třemi světy, a nejsem pořádně ani v jednom.“
V hlavě mi běžely otázky:
Proč mám pocit, že všechno dělám jen tak napůl?
A jak to, že i když jsem s rodinou, myšlenkami pořád lítám někde jinde?
Proč mám pocit, že všechno dělám jen tak napůl?
Mezi rodinou, byznysem a očekáváním
Když jsem se nad tím hlouběji zamyslela, došlo mi, že i když mám kapacitu, nemám prostor. Potřebuji mít oddělený čas na práci a čas pro rodinu. Potřebuji se věnovat naplno – ať už e-mailům, nebo dceři, která mi říká: „Mami, ty mě nevnímáš.“
A co víc – uvědomila jsem si, že vlastně často dělám tři věci najednou. Tři různé projekty, tři světy, tři role. A když mám na každý z nich jen kousek energie, nakonec se cítím nedostatečně. Ne jako selhání – ale jako nevyužitý potenciál.
Když chci být stále jedničkářka jako ve škole
Vždycky jsem věci chtěla dělat pořádně. A to je možná jádro problému – když mám na každou věc jen třetinu času, nemůžu být s výsledkem spokojená. Zatímco v jednom projektu bych mohla růst, přinášet výsledky, být vidět – rozmělněním se stává ze snahy pouhé udržování provozu.
Ale není to jen o čase. Je to i o rozhodnutích. Dělám je často impulzivně, z nadšení, a až později mi dochází, že jsem na sebe naložila víc, než bylo zdrávo. A protože jsem „dobrý člověk“, sliby plním – i když už mě daná věc třeba dál nenaplňuje.
Potřebuju slyšet sama sebe
Když to s někým probírám, často mi nejde ani tak o radu, jako spíš o to, říct to nahlas.
Vyslovit nahlas, co už vím, ale zatím jsem si to nedovolila připustit. Uvědomit si, co vlastně chci – ne co by „se mělo“, ne, co mi říká okolí, ale co říkám já sama sobě.
A jak to chci příště?
Chci mít jasno. Chci vědět, že když pracuju, tak opravdu pracuju. Když jsem s dětmi, tak jsem s nimi – celým srdcem. Chci, aby ten můj „skvělý život“ nebyl jen představa, ale každodenní realita.
„Pokud cítíte, že je čas na změnu, ale nevíte, jak začít, nebojte se požádat o podporu.“
Větu „Koho potřebuješ požádat o pomoc?“ jsem slyšela od svého kouče. A přesně to jsem udělala. Místo dalších impulsivních rozhodnutí jsem si dovolila na chvíli zastavit, nadechnout se a zkusit najít svou cestu – tu, která je moje, ne cizí.
A co vy?
Máte taky pocit, že jste na třech místech najednou, ale nikde doopravdy?
Zajímá vás, jak s tím naložit jinak?
Rádi byste to taky jednou probrali nahlas – a slyšeli sami sebe?
Můžete se mi ozvat, nebo si rovnou rezervujte první sezení.
Sláva Mrvka
Pokud cítíte, že je čas na změnu, ale nevíte, jak začít, nebojte se požádat o podporu. Společně můžeme najít cestu, která vám pomůže posunout se dál.
Jsem kouč osobního rozvoje dle standardů ICF.
Mám za sebou 3 roky praxe, aktuálně mám odkoučováno 400hodin+ s manažery a majitely firem malých a středních podníků.
Hodnoty:
Důvěra, upřímnost, logika, cíl
S využitím koučinku vám pomohu identifikovat silné stránky a nastavit strategie, které podpoří růst i stabilitu vašeho týmu.